Miluji lidi co nabízí produkty přes telefon. Ano zni to divně, mám je ráda. Někdy jsou zábavnější než silvestrovský kabaret či divadlo. Samozřejmě , ze je mi jich i líto,
Opravdu lito, když třeba narazí na někoho nerudného, protivného, někoho kdo jim pokládá telefony, či je posilá do patričných míst.
Málokdo si uvědomuje, jak mají náročnou práci.
Jejich živobytí závisí na nerudných lidech, kteří si chrání své korunky a nejen to ještě jsou mnohdy i zlí.
Pravdou je, že někteří prodávající jsou neodbytní, obrnění notnou dávkou trpělivosti a volají často. Někdy i v neděli večer.
Jeden takový mi volal teměř denně. Málem jsem si myslela, že o mne má zájem. Ale žádné pozvání na rande nepřislo a když jsem nekoupila jeho zázračný výrobek , dožadoval se slyšení u manžela.
Ten vždy na mne kýval, že jako není doma. Tak jsem řekla, mne na rande nepozve, volá tu pořád, já ho musím něčím překvapit..
Takže když opět slyším na druhém konci žoviální... Hello je Stanley doma, odpovídám ne není.
Sympatický hlas na druhem konci se nedá odbýt , A kdy bude? Suše odvětím nikdy. To jej zarazí a zvědavě se táže, jak to. Odpovídámm lakonicky umřel.
Hlas znejistí a pronese ....no tak to je mi líto. Rychle zamumlám , ale mi ne. Hůlas na druhém konci chvíli mlčí a rozpačitě se rozloučí se. Marně již čekám, kdy se znovu ozve.
V údivu nezůstal jen ten příjemný mužský hlas, ale i Standa, který stál 2 kroky ode mne a hovoru nevěřícně naslouchal.
Onehda nám volal jeden sympat´ák z Oregonu, nabízel nám nějakou pochybnou dovolenou, vše vypadalo velmi slibně, ale zaplatit musíme hned, ještě předtím, než nám pošle papíry s podrobnostmi. Standa neví jak se jej zbavit a tak po 20 minutovém telefonu předává sluchátko mi.
Protestuji, ale Standa je šikovný a tak telefon končí v mé ruce. Uvažuji, musím do útoku a místo pozdravu se táži. Vezmeš si mou dceru?
Pan znejistí a namítá, ty mi tady něco nabízíš a, to se nesmí.. Já na něj ty mi taky, tak nezoufej, ty se snažíš prodat dovolenou já udat dceru.
A rychle pokračuji, je krásná, je štíhlá, je inteligentní, mluví čtyřmi jazyky, umí vařit, šít, uklízí a je nesmírně milá. Fakt když si ji vezmeš, neprohloupíš. Tak co bereš?
Pan zaskučí, co když mne nebude chtít, Přesvědčuji ho, ze to není jeho starost, dceru přemluvím.
Protestuje, co když já jsem plešatý , tlustý, malý.... No možná má pravdu,nebudu se dohadovat o jeho vzhledu. A rychle spěchám s odpovědí., Podívej tohle mi nevykládej, neberu si tě já, ale má dcera a mi je opravdu jedno jak vypadáš.
Hlas kvílí , já se ti snažím prodat dovolenou, klidně odpovídám a já udat svou dceru. Když odmítá mou šlechetnou nabídku, zkouším to jinak, když teda nechceš mou dceru, mám ještě syna.
Odmítá i syna, předstírám dotčení. Standa se zubí v křesle a mumlá, mne prosím tě nenabízej, co kdyby mne chtěl.
Pán na druhém konci se mne naposledy táže, koupíš dovolenou, odpovídám otázkou, vezmeš si mou dceru. Záporně zabručí, Švitořím do sluchátka, vidíš, tak nebude žádný kšeft. To by nešlo. Prodavač se se mnou zdvořile loučí , !Já už ti teda nebudu volat!. Trochu toho lituji, ta hodina srandy stála za to.
No ale určitě zavolá někdo jiný.
Netrvá to dlouho a zvoní telefon.... Standa zvedá sluchátko a kývá na mne, tedˇ nám nabízejí filtr na vodu za 10 000 dolarů. Tak to je paráda,
Standovi se s paní evidentně příjemně povídá, diví se co všechno filtr umí, jaký je to zázrak a chválí ji její produkt. Projevuje čilý zajem a i já jsem na vážkách, zdali neuvažuje o koupi této předražené zbytečnosti.
Prodávající je nadšená , chce si domluvit schůzku, Standa odmítá zdvořile, víte ono pro mne by to bylo zbytečné, já se ve vodě jen myji, víte já ji vlastně vůbec nepiji. Jsem těžký alkoholik a jediné co konzumuji je pivo. Vodu paní tu ne, to po mne nikdo nemůže chtít, abych pil vodu.
A já stále nechápu , proč lidé nadávají na prodejce po telefonu, s nimi se človek nenudí. A tak s napětím čekám, kdy nám kdo zase zavolá.
Opravdu lito, když třeba narazí na někoho nerudného, protivného, někoho kdo jim pokládá telefony, či je posilá do patričných míst.
Málokdo si uvědomuje, jak mají náročnou práci.
Jejich živobytí závisí na nerudných lidech, kteří si chrání své korunky a nejen to ještě jsou mnohdy i zlí.
Pravdou je, že někteří prodávající jsou neodbytní, obrnění notnou dávkou trpělivosti a volají často. Někdy i v neděli večer.
Jeden takový mi volal teměř denně. Málem jsem si myslela, že o mne má zájem. Ale žádné pozvání na rande nepřislo a když jsem nekoupila jeho zázračný výrobek , dožadoval se slyšení u manžela.
Ten vždy na mne kýval, že jako není doma. Tak jsem řekla, mne na rande nepozve, volá tu pořád, já ho musím něčím překvapit..
Takže když opět slyším na druhém konci žoviální... Hello je Stanley doma, odpovídám ne není.
Sympatický hlas na druhem konci se nedá odbýt , A kdy bude? Suše odvětím nikdy. To jej zarazí a zvědavě se táže, jak to. Odpovídámm lakonicky umřel.
Hlas znejistí a pronese ....no tak to je mi líto. Rychle zamumlám , ale mi ne. Hůlas na druhém konci chvíli mlčí a rozpačitě se rozloučí se. Marně již čekám, kdy se znovu ozve.
V údivu nezůstal jen ten příjemný mužský hlas, ale i Standa, který stál 2 kroky ode mne a hovoru nevěřícně naslouchal.
Onehda nám volal jeden sympat´ák z Oregonu, nabízel nám nějakou pochybnou dovolenou, vše vypadalo velmi slibně, ale zaplatit musíme hned, ještě předtím, než nám pošle papíry s podrobnostmi. Standa neví jak se jej zbavit a tak po 20 minutovém telefonu předává sluchátko mi.
Protestuji, ale Standa je šikovný a tak telefon končí v mé ruce. Uvažuji, musím do útoku a místo pozdravu se táži. Vezmeš si mou dceru?
Pan znejistí a namítá, ty mi tady něco nabízíš a, to se nesmí.. Já na něj ty mi taky, tak nezoufej, ty se snažíš prodat dovolenou já udat dceru.
A rychle pokračuji, je krásná, je štíhlá, je inteligentní, mluví čtyřmi jazyky, umí vařit, šít, uklízí a je nesmírně milá. Fakt když si ji vezmeš, neprohloupíš. Tak co bereš?
Pan zaskučí, co když mne nebude chtít, Přesvědčuji ho, ze to není jeho starost, dceru přemluvím.
Protestuje, co když já jsem plešatý , tlustý, malý.... No možná má pravdu,nebudu se dohadovat o jeho vzhledu. A rychle spěchám s odpovědí., Podívej tohle mi nevykládej, neberu si tě já, ale má dcera a mi je opravdu jedno jak vypadáš.
Hlas kvílí , já se ti snažím prodat dovolenou, klidně odpovídám a já udat svou dceru. Když odmítá mou šlechetnou nabídku, zkouším to jinak, když teda nechceš mou dceru, mám ještě syna.
Odmítá i syna, předstírám dotčení. Standa se zubí v křesle a mumlá, mne prosím tě nenabízej, co kdyby mne chtěl.
Pán na druhém konci se mne naposledy táže, koupíš dovolenou, odpovídám otázkou, vezmeš si mou dceru. Záporně zabručí, Švitořím do sluchátka, vidíš, tak nebude žádný kšeft. To by nešlo. Prodavač se se mnou zdvořile loučí , !Já už ti teda nebudu volat!. Trochu toho lituji, ta hodina srandy stála za to.
No ale určitě zavolá někdo jiný.
Netrvá to dlouho a zvoní telefon.... Standa zvedá sluchátko a kývá na mne, tedˇ nám nabízejí filtr na vodu za 10 000 dolarů. Tak to je paráda,
Standovi se s paní evidentně příjemně povídá, diví se co všechno filtr umí, jaký je to zázrak a chválí ji její produkt. Projevuje čilý zajem a i já jsem na vážkách, zdali neuvažuje o koupi této předražené zbytečnosti.
Prodávající je nadšená , chce si domluvit schůzku, Standa odmítá zdvořile, víte ono pro mne by to bylo zbytečné, já se ve vodě jen myji, víte já ji vlastně vůbec nepiji. Jsem těžký alkoholik a jediné co konzumuji je pivo. Vodu paní tu ne, to po mne nikdo nemůže chtít, abych pil vodu.
A já stále nechápu , proč lidé nadávají na prodejce po telefonu, s nimi se človek nenudí. A tak s napětím čekám, kdy nám kdo zase zavolá.
No comments:
Post a Comment