Skeble

Dnes je to uzasne z Prahy do Ostravy jede toliko vlaku a toliko rozdilnych spolecnosti. Cesta Ostravanem, ketry byl nejrychlejsim vlakem a nejlepsim spojenim, trvajici dlouhych 6.5 hodiny, se zda jiz temer nemyslitelna. JO ale to byly casy. Na kazdou cestu jsme si nabalili rizky a poradne cteni a mnohdy si kratili cestu povidanim s druhymi cestujicimi a pocitali stanice Studenka, Suchdol, Prerov a u Pardubic jsme si oddechli Praha je jiz co by dup.

Tak panecku dnes 3 hodky v komfortu, jeden by jezdil sem a tam, jen tak pro zabavu.

Stojim u pokladny Regiojet a snazim se koupit listek do Ostravy. Pan za prepazkou se mne usmiva a rika mi, no jo, ale na 3 hodiny mam jiz jen 3 jizdenky. Vsechny jsou v business tride. No nevadi, pojedu dnes jako malomestacka. Proc ne :)))

Pan se sirokym usmevem pokracuje. No a chcete listek do hlucneho nebo ticheho kupe? A tu se pred mym zrakem vynorili vzponinky na cestovani z dob zaslych a ja si predstavila hlucne kupe, natrasajici se na konci vlaku, kde kazde zaskvileni brzd nici usi, bouchajici dvere,tak rikam nesmele no ja bych radeji  klidne kupe. Prece jen mam za sebou jiz celodenni cestovani z Floridy a rada bych mela klidnou cestu.

Mam jeste cas do odjezdu vlaku a tak s kamaradkou vyrazim na kafe. To ze mi vlak nakonec malem ujel, byla predzvezd .

S vyplazenym jazykem, kufrem vlajicim 2 metry za mnou naskakuji do pomalu se rozjizdejiciho rychliku.  Spocitam vsechny sva zavazadla, nohy a ruce, jsem cela, tak jeste najit to tiche kupe a jiz se nic nemuze stat. V hlave mi kmitne Nohavicova pisnicka Ostravo, Ostravo.....

Tak mam sve kupe, pohodlne, jen pro 4 lidi, kozenkova sedala, no proste komfort. Pan co sedi u okna mi galantne pomaha se zavazadlem . Odmenou je mu nechtena facka, kdyz jsem se mu snazila uhnout. 

Tenhle maly insdent zapricnil velmi zivou a veselou rozbavu.

Pohodlne se usazuji do sedadla, Naporoti mne sedi mlada slecna ci pani, velmi mila, vedle ni u okna pan, ktery jiz vyzkousel mou raznou ruku a vedle mne u okna Skeble. Asi 60 ti leta dama, odbarvena blondyna, peclive nalicena jako 30 tka, s blyskavymi sponkami ve vlasech. Jeji uple obleceni je barevne dokonale  sladene s barvou laku na nechtech.  Davame se do zive debaty s panem. Vyklubal se z nej velmi symapticky psycholog, ktery s notnou davkou humoru lici vychovu svych dvou ratolesti. na pretres prichazi tema starsich deti v rodine, jak jsou vlastne ony potlaceny tim, ze porad musi ustupovat kvuli klidu v rodine, mladsim sourozencum, jak ze ne musi prebrirat odpovednost a v neposledni rade probirame tema nedostatku doteku a pohlazeni v destvi a z toho plynouci celozivotni traumata. K hovoru se pridava i mlada slecna a cesta nam prijemne ubiha. 

Jen Skeble mlci, zaryte kouka do okna a spuli pusu do podivane grymasy.

Jde to skoro odstrasujici grymasa a tak se ji radeji na nic neptam a nesnazim se ji prizvat k nasemu povidani> Tu pricupita stepila stevartka a nabizi na kavu , caj a laskominy. Skeble vyrazi jako kdyz si sedla do vosiho hnizda a rika stevardce. ja jsem si koupila listek do ticheho kupe, ja chci byt v tichu a oni se bavi. Pan psycholog suse prohlasi a zde mame klasicky pripad toho jak se nevyresene problemy z mladi prenaseji do pozdniho veku. Pani se nas mohla zeptat zdali bychom mohi byt potichu,nic by se ji nestalo, ale ona to radeji resi  pres autority. Skeble poznamku, ktera ji byla urcena zaslechla a naspulila usta jeste vice. Z oci ji slehaly bojovne plaminky.

Kdyz doseda na sve misto, omluvila jsem se ji, ze jsem nevedela co je to tiche kupe, a pan psycholog si konejsive sdelil, ze to neni problem mlcet, ze stacilo jen rici.

Skeble ani neodpovedela , odfoukla jako ustvany kun a opet svuj zrak uprela k ujizdejici krajine.

Pan psycholog odesel telefonovat na chodbu , mimochodem z chodby bylo v kupe slyset kazde slovo, chodba jiz neni ticha zona. A ja jsem se sla na chvili rpotahnout. Kdyz jsem se vratila, malda slecna na mne vyznamne mrkala a potutelne se usmivala. Vytahla jsem papir a tuzku a pisi. " Co se stalo/" Slecna uhlednym pismem odpovida " Stezovala si na vas" Zvedave se ptam " A proc" ... "Ze nevite co je tiche  kupe" Pokracujeme v tiche konverzaci a nachazime v ni zalibeni. 

Najednou nas zacnou probodavat zuri oci Skeble, ketra temer zajikajicim hlasem vystekla, :No tak ja jsem vam tady pro smich, jen si posluzte" Mlada pani se zajika smichy, psycholog smich umne skryva. Ja se Skebli snazim s co neprijemnejsi tomen v hlase utisit. "Mila pani, vzdyt delame vsyhovene , abychom vam vyhoveli, snad vam hluk, ktery vydava prupiska po papire nevadi? Vzdyt to je velmi ticha konverzace, ktera vas predpokladam vubec nemuze rusit' Skeble, kdyby byla selmou mi jiste prokousne krk. Nafoukne se a zaujme bojovou pozici. Pan psyholog jen stezi zakryva smich a slecna se radeji diva uprene do zeme, koutky ji jen hraji. Reproduktor oznamuje, blizime se ke stanici Pardubice. Skeble popadne svuj kufr na kolecka a zpupne odchazi , pan psycholog poznamenava a to jsou ty nevyresene problemy z mladi.

K memu prekvapeni jsem Skebli potkala na nastupisti v Ostrave, vylezala z velmi ticheho jidelniho vozu.