Odletame z Vietnamu . Let je celkem přímny.vedle mne sedi 51 letý Američan se svou 24 letou Vietnamskou manželkou a vysvetluje ji jak Amerika je zeme nekonečných moznosti . Usmivam se . Oh ano , jak se to vezme . Bere do ruky mapu a ukazuje ji kde leží Amstrdam . Evidentne ji to nezajima , z kabelky vytahuje mobil s obalem micky mouse. Ožije az je rec o penězích . Tak si rikam , I Vietnam se meni .

Pristavame. Jsme v Thajsku . V Bangkoku je příjemných 46 C . Z letiste jedeme hned na autobusové nádraží . Dvouhodinová projížďka Bangkokem je příjemna, jedeme klimatizovanym autobusem .
Kupujeme lístek na Ko Samui.
Autobus jede v 7 vecer na misto přijedeme v 8 rano .
Vyjíždíme o 9 min drive , tak si rikam , jak by to bylo kdyby nekdo prisel na poslední minutu .
Stevardka asi neni dobre placena , vubec se neusmiva , vsechny úkony dela jako by byla robot . Mozna , ze je robot a nekdo zapoměl stisknout tlačítko úsměv. A nebo se do ni musi jako v automatu na kávu hodit peníz a ona se usměje .

Autobus je celkem pohodlný , da se v nem i zdrimnout.
V 5 rano nas nase mila stevartka probudí , a prohodi ven , ukaze rukou do dali a vyřkne fery.
Cesta na Ko Samui je asi nejhezčím zážitkem v Thajsku. Svítání nad morem je magické .
Nezapomenutelné.
Na ostrově si musime vzit taxík a do hotelu . Asi ma velkou rodinu , kterou musi živit. Za cestu 9 km chce stejne jako nas stal přejezd z Bangkoku sem.
Nakonec nas odvezl ke špatnému hotelu a zmizel . Dalsi přivolaný taxík a konečně jsme na miste. Bungalovy v malebném prostředí zahrádky s bujnou tropickou vegetaci. Bazén, který mne udivil. Proc nekdo u more ma bazén. A modré krásně moře, široké pláže bílého písku, palmy a šum mořských vln. No muze si člověk přát vice ?
Udivuje mne proč vsichni hosté se mackaji v bazénu a nikdo neni v moři. Vzdyt podle knížky Lamai beach ma byt tou nejlepší na plavání na celém ostrově.

Ani se nevybalujeme a hrneme se do moře. Ouha ouha, uz chápu , mire od nevidim do nevidim je plne kamenů, ostrých koralu vhodne pro nácvik fakiru.
Recepční mi rika no plavat se da az tak 300 m od břehu . Predstava, ze se budu brodit po ostrém kameni 300 m do moře , .... jdu do bazénu .
Standa prohodi no to jsem si doma mohl k napustit vanu a na zeď promítat mořský priboj , byl bych na tom stejne .
Druhy den odjíždíme, treba jsou v Thajsku i jiné pláže .
Rano odjíždíme do mesta Krabí . Odsud se vyjíždí na slavný ostrov Ko phi phi a jine . Rozhodujeme se pro Ko Lantu, ta je poměrně blizko a směrem na jih kam mame namířeno.
Ubytovani jsme v krásném komolexu, nas bungalov je blízko pláže a bazénu.
Dlouhá pláž je od nevidim do nevidim pokryta lavovym kamenim a korály. Je to krásně, nic takoveho jsem v zivote neviděla.
V poledni příliv zalije vsechny kameny a voda vystupa až ke schodum na pláž.rikam si to je úžasné , jdu prece jen do vody . Prudké vlny se mnou hází jako s cárem papiru. Jeste ze tu je lano, pevne se ho držím at mne vlna nevtahne do moře. Prece jen plavání přes ostre kameny s by nemuselo byt nejlepším zážitkem.
A tak plavu v bazénu a poslouchám píseň mořského priboje.