Monday, March 14, 2016

Nikde nevíš co tě kde překvapí

Ráno před druhou vycházíme z hotelu. Naštěstí nádraží je jen pár metrů. V tuhle dobu je Privoz úplně ztichly. Jsme jedine živé duše. Naše kroky se nesou tmou a ja přemítam, jak zde musel tikat život v době jeho největší slávy.


Na nádraží dorazíme v předstihu,na lavičkách posedava par cestujících, čekajících trpělivě na spoj , vice bezdomovců a nekolik prostitutek.
Usedame na volnou lavičku a lebedime si, že nám naše priblizovadlo přejde za 20 minut. Standa bruci, že jsme zde přišli moc brzo. To netuší jak brzo.
Koukám na tabuli a nevěřím svým očím. Vlak z Katowic do Svinova 270 min zpoždění. Říkám si snad potřebuji  již brýle, venku je jaro. Žádné sněhové závěje. Ani o nájezdu Indiánů, kteří trhaji koleje se nikde nic nemluvilo.
Je mi těch ubozaku z toho vlaku líto.
Náš vlak stále jede na čas. Tečka,podle tabule . Blíží se čas naseho odjezdu a tabuli se objevi 5 minut zpoždění . Pak 20 stále si rikame to je stale v pohode .
Po ohlášených 60 minutách zpoždění se jdu nesměle zeptat , zdali nas vlak bude mit taky 295 min zpoždění s v duchu mavam našemu letadlu .
Pani za okénkem na mne nevraživě koukne a zamumla co ja vim ? Měla bych ji být vděčná za pravdivá slova , avšak nějak z nich moc velkou radost nemam.  Upřeně se na ni dívám a doufám, ze mi sdělí alespoň neco povzbudiveho. Paní vidí muj rozpačitý obličej a v naději, že de mne zbaví dodává. Vlak je v Těšíně čeká na lokomotivu. No to je přece jasne bez lokomotivy zo nepůjde.nesměle se tazi, a kdy lokomotiva dojede. Zoufalý pohled následuje odpověď a jak zo mam vědět? Zpoždění pomalu nabírá 120 minut . Tak to uz vlak asi nestihneme. Standa zacina v zoufalství obvolavat zname a testuje sílu přátelství . Jeden jeho kamarad , sice zvedne telefon , ale říká , víš musim se rozhodnout jestli te odvezu nebo ne.  Musim.se na to vyspat.Dalsi kamarad mne překvapil , objevil se nádraží a I kdyz , byl vytrzen ze spánku , říká tak jedeme. V ten moment vsak přijíždí vlak. Rikame si snad to vlakem přece jen stihneme . Nasedame do vlaku, který vyráží směr Budapešť. Vše vypadá slibně. Mašina si to razuje po kolejích. Uf ouha Břeclav. Nadrazaci asi usoudili, ze je už unavená a potrebuje pořádný odpočinek. Přece jen mašina, ktera si uzene zapaleni by potřebovala zvláštní péči. Mne jiz popada panika a rikam si no když ne Kuala Lumpur tak alespoň par dní zůstaneme v Budapešti. Město jako město.
Nakonec se skřípěním se rozjíždíme. Paráda. Před Budapešti zpomalujeme. Mašina potřebuje zkontrolovat zdali se tu od jeji posledni návštěvy něco nezměnilo. Jedeme krokem. Je videt ,že je velmi slušně vychovana a jako mezinárodní vlak dava gentlemansky prednost kdejakemu regionálnímu vlacku.
Pravděpodobně dbá i na utlocit mopedu, neb nas vesele predjizdeji.
Konečně Budapešť. Na letiště jsme dorazili s vyplazenym jazykem. Jeste 2 minuty a zavírá se gate.
Sedíme v letadle a vubec uz nam nevadí nevrla letuška, ktera po Standovi hodila flaškou od vína. Vše je OK. Jsme v letadle a za par hodin budeme v Kuala Lumpur



No comments:

Post a Comment