Saturday, November 21, 2015

Trocha divokeho zapadu nikoho nezabije

Vcera rano, mne probudili sousedi svou laskyplnou vymenou nazoru. Pojednou jsem uslysela vystrel. Dvere od domu tezce bouchly a vybehl rozcuchany obyvatel tohoto doupete. Chtatne utikal k sousedum. Za mim se hnala hystericky rvouci 8 leta dcera.
Rikam si, nebudu se do toho plest, at se postrili. Ikdyz ditete mi bylo trosku lito.
Udivilo mne, ze velmi brzy dedinou zacali jezdit policejni auta sem a tam. U domu sousedu vsak nezastavili.
Mela jsem sice nutkani je zastavit a podelit se s nimi o to, ze vim odkud se strilelo.
Ale nakonec bylo dobre, ze jsem to neudelala.

Policejni auta jezdit neprestala, dokonce to zacalo vypadat, ze si v nasi vsi udelali manevry.
Tak jsme se Standou vzali psy a vysli na prochazku do lesa.
No bylo nadherne chladne rano, na obloze ani mracku , slunicko primo vybizelo k radosti.

A tak bezstarostne kracime provonenou krajinou., psi pobihaji a dovadeji  v ranni rose.
Kdyz tu po ceste se riti policejni vuz. K nasemu udivu zastavuje. Rikam si, asi mame prusvih psi byli na volno a to se zde nesmi.
Policajt mohutny jako hora se pomalu vysoukal z auta a miri si to k nam.
Nejdrive jsem mu nerozumela, jen to, ze nas sveze zpet. Kdyz vsak uvidel Mysku a Domika v plne krase, rozmyslel si to.
A tak opakuje, musite odsud pryc, beha nam tu pomateny chlapek a strili po lidech.
No povzbudive. Tak jsme poprve v zivote byla eskortovana z lesa policii.
Policejni auto jelo krokem pred nama, aby jsme se nebali a pomalu nas vyprovazelo az na kraj lesa.
Muzi zakona pak krouzili nasi viskou cely den,........... ostrostrelce nechytli.
Utekl jim a mozna jeste dnes beha po lese.
Tak , a ted si nemohu stezovat, ze se zde nic nedeje.
Jen v jednom jsem byla zklamana, nestrilel nas soused. To byla jen shoda okamziku. Tak snad priste.

No comments:

Post a Comment